Zahlédnout vydru volně v přírodě se vám hned tak nepodaří, leda byste bydleli jako pan Zelinger v Povydří na Turnerově chatě a měli možnost sledovat kamenité břehy řeky v době, kdy už okolní stezky opustili poslední turisté. Plaché noční zvířátko takový zážitek připravilo panu Zelingerovi brzy poté, co před čtyřmi roky na Turnerovu chatu nastoupil. Stačilo, aby pak viděl reportáž ze Záchranné stanice vyder v Pavlově a v hlavě mu uzrál plán.

Svěřil se s ním panu Lukešovi ze Záchranné stanice pro chráněné a handicapované živočichy při Muzeu Šumavy v Kašperských Horách, slovo dalo slovo a před „Turnerkou“ začal vyrůstat výběh obehnaný speciálním svařovaným pletivem, zhruba půl metru přehrnutým přes terén a zalitým betonem. To aby se vydří chovanec nepodhrabal. Jako ochrana před šplháním se zase musely po celém obvodu plotu natáhnout 4 řady elektrického ohradníku. A pro dobré vydří bydlení nesměl chybět ani průtočný bazének s pitnou vodou. Nové detašované pracoviště kašperskohorské stanice bylo na světě.

Vydra Wutzinka (původem Rakušanka) v něm nemůže zůstat po celý rok. Zimu přečkává v příhodnějších podmínkách stanice v Kašperských Horách, k „Turnerce“ se stěhuje jenom na letní byt.

Po letošní dlouhé zimě, která přikryla vydří příbytek u Vydry více jak metrovou bílou peřinou, se vydří stěhování k Vydře opozdilo až na začátek června.

Wutzie je ve výběhu opatrná, do zajetí se dostala až v pozdějším věku. Zato vydří ženich Míša, který s ní čas od času letní výběh sdílí, je přítulný, přiběhne na zavolání a rád se před lidmi předvádí. Však ho také lidé vychovali. Když byl ještě maličký, auto mu přejelo mámu. Míša má Wutzie rád, k radosti vychovatelů se na podzim vydřímu párečku narodilo mláďátko. A právě proto, že si chovatelé přáli od Míši a Wutzie zase další přírůstek do rodiny, nemohou žít vydřičky spolu stále, aby si nezevšedněli.

Díky Wutzie se „Turnerka“ stala oblíbeným cílem školních výletů. A když tam navíc děcka dorazí v době, kdy vyjde pan správce „Turnerky“ venčit Káťu, Ninu, Wandu, Bertíka a Kubu, což je parta jeho psích miláčků – bobtailů, stane se návštěva šumavského Povydří nezapomenutelným zážitkem.