Cesta sem vede podél šumavské Vydry, která tu bubláním v obřích kamenných hrncích dává o sobě vědět. Chata leží mezi šumavským Antýglem a Čenkovou pilou a znalci Klostermanna vědí, že tenhle kraj býval idylka, k jejímž perlám patří i legendární roubená Turnerka.

Odjakživa byla vyhlášena dobrým jídlem a ani tentokrát nezklamala. V sezoně sice zarazí nával uvnitř i na terase, ale personál, složený z mladých lidí, si s tím umí poradit. Jídelníček sestává vesměs z nabídky vyhlížející sympaticky jednoduše, my si dáváme šumavskou hřibovou polévku.

Původní článek z MF DNES.
Marie Homolová, redaktorka MF DNES

Příjemně voní tím, čím má, jíšky je akorát, člověk by netušil, jak ji dokáže dotáhnout trocha sádla. Chod druhý je šumavský sulc. Optimálně ochucený, masitý, žádné flaksy, a co hlavně: neplave v octové zálivce, která bývá v hospodách velkým nešvarem. Za zdejší je přiložená v malé misce a každý si může šplouchnout podle svého gusta. K tomu dobře vychlazený polotmavý Klostermann, zpěv řeky, co víc si můžeme přát.

Navíc má výlet na Turnerku ještě jeden velký půvab. Mezi Antýglem a Čenkovou pilou nesmějí jezdit auta ani cyklisté, takže pěší turistika sem dojde v klidu a ve zdraví.