Obr – řeka Vydra

Povydří, téměř 12 km dlouhé údolí horské řeky Vydry mezi Modravou a Čeňkovou Pilou, zasahující z části do I. ochranné zóny národního parku, patří k nejnavštěvovanějším místům na Šumavě už od počátků rozvoje turistiky na konci 19.století. Vydra vzniká ze tří potoků protékajících Modravou, kde se nejprve Filipohuťský potok vlévá do Modravského a ten pak po soutoku s Roklanským vytváří tuto romantickou šumavskou řeku.

V horní části toku pod zaniklými obcemi Vchynice a Tetov bylo řečiště částečně regulováno pro plavení dřeva, od hradlového mostu na začátku plavebního kanálu je zcela nedotčené lidským zásahem. Pod Antýglem pak začíná nejdivočejší úsek Vydry, která zde protéká úzkým hlubokým kaňonem až k soutoku s říčkou Křemelnou pod Čeňkovou Pilou, odkud pak nese jméno Otava.

Obr – z ráje šumavského (roku 1900)

Vydra s vysokým spádem v těchto místech prudce protéká balvanitým korytem, valící se zpěněná voda naráží hlučně na kameny, vytváří malé vodopády a četné víry. Na levé straně údolí jsou vidět skalní útvary, viklany zvané Hrádky, na pravé pak suťovitá kamenná moře.

Toto kdysi téměř nepřístupné údolí, které se nazývalo Klářino či německy Schachtelei, ožilo v době kůrovcové kalamity. V roce 1888 byla podél pravého břehu Vydry vybudována Modravská cesta, sloužící jako svážnice pro odvoz vytěženého dřeva, nynější naučná stezka. Vžitý název Povydří se poprvé objevil v Baštově turistickém průvodci z roku 1908.